Jan Hrubý - životopis

Četař Jan Hrubý (4. března 1915, Kunovice – 18. června 1942, Praha) byl příslušník československé armády ve Velké Británii, příslušník výsadku Bioscop a jeden ze sedmi výsadkářů, kteří zahynuli v kryptě pravoslavného kostela svatých Cyrila a Metoděje po atentátu na Heydricha. V roce 2002 povýšen in memoriam do hodnosti plukovníka.

Mládí

Narodil se 4. března 1915 v Kunovicích. Otec Jan (1879–1931) byl pomocný dělník, matka Kateřina (1876–1944), rozená Komínková, byla v domácnosti. Měl tři starší sourozence; dva bratry a sestru. Absolvoval obecnou a měšťanskou školu. Vyučil se číšníkem ve Zlíně a později také pracoval jako číšník.

Vojenská služba

Dne 1. října 1937 nastoupil základní vojenskou službu u hraničářského praporu v Trebišově. O rok později byl povýšen do hodnosti svobodníka. Po okupaci Čech a Moravy nacistickým Německem byl k 1. dubnu 1939 propuštěn na trvalou dovolenou. 8. května 1939 se přihlásil na práci do Německa a dostal se do Kielu. V roce 1940 při dovolené v protektorátu se se dvěma kamarády pokusil o útěk.

V exilu

Přes Slovensko se dostali do Maďarska, kde byli ale zadrženi a vráceni zpět. Druhý pokus byl již úspěšný a přes Jugoslávii, Řecko, Turecko a Bejrút se dostali do Francie. 4. června 1940 byl zařazen k 1. pěšímu pluku, v jehož řadách se účastnil bojů o Francii. Po pádu Francie byl 13. července 1940 spolu s dalšími evakuován do Anglie. Tam byl zařazen k 1. pěšímu praporu. 28. října 1940 byl povýšen na četaře a krátce nato vybrán pro plnění zvláštních úkolů.

Od 15. srpna do 7. listopadu absolvoval základní sabotážní kurz, paravýcvik a kurz průmyslové sabotáže.

Nasazení

Společně s Bohuslavem Koubou a Josefem Bublíkem byli vysazeni 28. dubna 1942 u obce Požáry na Křivoklátsku. Nejprve se společně s Bublíkem pohybovali na Uherskohradišťsku, ale protože se jim nepodařilo navázat kontakt s odbojem, přesunuli se do Prahy, kde se podřídili velení Adolfa Opálky a za pomoci odbojářů se ukrývali v konspiračních bytech. Po atentátu na místodržícího protektora Heydricha se společně s dalšími výsadkáři ukrýval v kryptě pravoslavného kostela Cyrila a Metoděje v Resslově ulici, kde po boji v obklíčení jednotkami okupační moci 18. června 1942 spáchal sebevraždu.

Po válce

1. prosince 1945 byl in memoriam jmenován podporučíkem pěchoty a zároveň povýšen do hodnosti poručíka pěchoty. 17. června 1948 byl povýšen do hodnosti nadporučíka pěchoty a 30. června 2002 do hodnosti podplukovníka pěchoty in memoriam. V Kunovicích a Praze-Kobylisích jsou po něm pojmenovány ulice, na rodném domě je umístěna pamětní deska.

Jeho tělo bylo po identifikaci a pitvě pohřbeno v hromadném hrobě na hřbitově v Ďáblicích. Rodina Jana Hrubého nebyla perzekvována. Jan Hrubý byl hodnocen v armádě jako naprosto spolehlivý, samostatný a vzor pro mužstvo.

Část pozůstalosti po Janu Hrubém a dalších parašutistech je vystavena v Armádním muzeu na Žižkově.

Vyznamenání

1940 - Čs. válečný kříž 1939 Československý válečný kříž 1939

1944 - Čs. vojenská pamětní medaile Pamětní medaile československé armády v zahraničí se štítky Francie a Velká Británie

1945 - Čs. válečný kříž 1939 druhý Československý válečný kříž 1939

1946 - Čs. válečný kříž 1939 třetí Československý válečný kříž 1939

1949 - Čs. vojenský řád “Za svobodu” I. stupně Zlatá hvězda Československého vojenského řádu Za svobodu

1968 - Řád rudé zástavy Řád rudé zástavy

2010 - CZE State Defence Cross.svg Kříž obrany státu ministra obrany České republiky

 

Zdroj: Wikipedia

 

 

Lvíček Míra

LVÍČEK MÍRA - POMÁHÁME S MÍROVÝM ÚSMĚVEM